Blog SAMA NA CESTÁCH píšu přesně tři roky. Ti, kdo mě sledují od prvopočátku vědí, že nevznikl proto, abych se vychloubala, kde jsem všude byla, ale poté, co jsem přežila v Nepálu zemětřesení jsem si uvědomila, že málokdo tuší, kolik usilí, bolesti, energie a psychické zdatnosti je zapotřebí k různým nástrahám, které číhají při putování po zeměkouli. Protože to nejsou jen ty báječné, excelentní momenty, které vidíme na vysmátých fotkách, které se sdílí na sociálních médiích, že to mnohdy je jen iluze, že se má cestovatel pořád jenom dobře;-(). Že to nejsou jen unikátní výhledy a panoramata na tapety a Instagramy, ale že se někdy vážně stahují mraky, prší, dějou se takové věci a třeba neskutečně mrzne, že si člověk myslí, že se z toho pose...;-))).
Cestování je nádherné, odkrývá vnitřní dimenze sama sebe, přináší inspiraci, odkrývá skryté talenty a vrozené dary, přináší napojení na srdeční soustavy. Je o vášni, odhodlání, touze si plnit sny. O schopnosti dojít nejen až na kraj světa, ale putovat i ve vlastní vnitřní krajině, která je daleko zajímavější a pestrobarevnější než Sedmé divy světa;-). Mnohdy se dostává do extáze, co vůbec všechno dokáže, je perplex, jak je cestování obrodné a duchaplné, nabíjející, zajímavé, rozšiřující obzory. Ale také je o disciplíně, odvaze a víře a že to dokáže. O sebe-vědomí, soustředění a přijímání reality v naprosté čisté konzistenci a syrovosti taková jaká je.
Proto, než člověk vyráží kamkoli, by měl být dostatečně mentálně odolný, aby překonal všechny možné nástrahy, jež mu neočekávaně zkříží plány;-). Aby si zkrátka věděl rady;-))). Měl by být připravený řešit ad hoc situace, věřit v intuici a následovat instinkty, nehroutit se při prvním nezdaru či když se něco nepodaří nebo změní. Neměli bychom mít přehnaná očekávání a být na nich fixovaní, nelpět striktně na představách a předem připraveném itineráři, abychom zkrátka nechali volně plynout dobrodružství, emoce i pocity a všemu se oddali a moc si to užili.
Protože vždy se “vše” vyřeší a “zlé” v “dobré” obrátí, jen musíme být psychicky silní a mentálně vyrovnaní, abychom vystáli zkoušky a nesešli z cesty, když nám osud háže klacky pod nohy;-))).
Možná to sami znáte, že vše, co si naplánujete, je úplně jiné a pak záleží jen na reakcích a uvažování jak se nenadálé vyřeší a jak se s tím vyrovnáme. Protože opratě svého osudu máme plně ve svých rukou a jsme strůjci svého štěstí. To mějme při každém kroku na paměti;-))).
Záměrem blogování a sdílení mé cesty je ukazovat obě strany cestování, osobnostní proměny a spirituální obrody. Abychom si vždy a za všech okolností vzali ze všeho to nejlepší a hlavně byli dobrými lidmi, jimž záleží ne jen na sobě, ale taky na naší planetě a byli schopni pomáhat těm, kteří to potřebují.
Krásné dny plné lásky a naplnění přeje Alexka❤️❤️❤️